O FRT
Když s někým mluvím o FRT, obvykle se mě ptá, co to je. FRT se nedá chytit, definovat, nebo někam zaškatulkovat. Je to myšlenka, která se stále mění, vyvíjí a ve které je cílem udělat děti o trochu více šťastné a nadšené. Není potřeba řešit jak, nebo čím a mnohdy na to není potřeba ani moc peněz. Jen prostě chtít.
FRT mi dává možnost kochat se z radosti a nadšení mých dětí.
Just Do It.
Myšlenka
Začalo to jako trip. Postupem času se z jedné akce stal seriál něčeho mnohem většího. Už to není jedna ojedinělá akce, kde cesta je cíl. Je z toho něco, na co se děti strašně těší, protože ví, že to bude bomba a že společně zase zažijeme něco skvělého. Je z toho kult.
Co je tedy FRT
Je to chvíle, kdy jsme spolu. Kdy žijeme jen pro sebe a užíváme si společných chvilek. Kdy podnikáme občas i trochu bláznivé věci, mnohdy podle přání každého z nás. FRT je nabito zážitky, novými zkušenostmi, a hrami. Je to náš čas, naše chvíle, naše FRT.
Pravidla FRT
– Pokaždé je úplně jiné.
– Vždy je to překvapení.
– Je o dětech a pro děti.
– Všechno je povoleno.
– Užíváme si to.
– Jsme veselí a nadšení.
Co nechceme
– Kyselé ksichty.
– Nadávky.
– Fňukání.
– Negativní lidi.
– Naschvály.
– Slova začínající NE.
FRT
Účastníků
Dnů
Km
Motor
Nedávno jsem si říkal, že by tady mohl být i kousek o tom, proč to vlastně dělám. Ty odstavce spolu zdánlivě nesouvisí. Jsou to myšlenky, které mají jedno společné. Děti.
Baterie
Chvíle s dětmi mi tak nějak dobíjí baterie. A hlavně ty, kdy máme čas na hlouposti a všechno to okolo. Běžné dny jsou svázány pravidly a povinnostmi. Na FRT je pravidel jen pár. Všechno ostatní je povoleno. Třeba jdeme spát pozdě, protože v ohni pečeme brambory. Zuby si jdeme umýt s čelovkami k potoku v lese. Z krásného nerez hrnce uděláme na ohni černý kus plechu atd. A o tom to je. Jindy bychom to neudělali, ale teď…
Chceš opici, musíš mít na banány
Pokud si někdo pořídí děti, měl by jim dát to nejlepší, co může. Ta myšlenka má 2 roviny. Tu materiální a tu citovou. Rodiče nedělá rodičem nákup telefonu. Nebo narození dítěte. Správný rodič se snaží každý den. Někdy více, jindy méně. Dívá se spíše na děti, než na sebe. Rve se s životem, kope ho do zadku a nikdy toho nenechá. Rve se pro ně a mnohdy i za ně. Rve se, protože má děti. A pokud si někdo pořídí děti…
Úsměv
Úsměv je kouzelná věc. Nic nestojí a člověk vždy ví, že teď je to ono. Miluji úsměv dětí. Nejen těch mých. Mnohdy si ho jen představuji, protože ty děti nevidím. Třeba když jsme s dcerou vzali jedno přáníčko ze Stromu splněných přání v Globusu, splnili ho a ještě k němu něco přidali. Loni mi kamarádka dala kontakt na samoživitelku, která má 2 malé a postižené děti. Potřebovala pro syna postel. Prý byli nadšení oba a střídají se v ní. Muselo to pro ně být hezké odpoledne, když přišly ze školy a…
Děti
Jejich maminka říká, že je umím nadchnout. Že mi sežerou i tu největší kravinu, kterou vymyslím. A je to tak. Někdy jen poslouchám, co říkají. Jindy uděláme něco úplně jiného. Mám rád, když jsou nadšení, když pláčou štěstím, usmívají se a křičí „supéééér“. V tu chvíli je na nich vidět, že žijí. Je z nich cítit radost, nadšení a život. Nepřežívají, ale žijí a užívají si. Vždy se jich po skončení ptám, jestli se příště přidají zase. Pokud řeknou ANO, tak jsem byl zase pro jednou super táta. A o tom to je. Být super rodič super dětem.
FRT I Trip
Psal se prosinec 2019 a kamarádka Kateřina chtěla, ať se podívám na klip k písničce Vlastní svět. Prý se mi bude líbit. A taky že jo. Pointa je moc pěkná. Otec si vyzvedne dceru u její maminky a tripují spolu v malé dodávce světem. Pomaloval auto, připravil jí v něm pokojíček, dal do něj světýlka… Má ji moc rád.
Vlastní svět
Jdu do toho! Bude to bomba. Půl roku vymýšlení, příprav, bylo hodně variant, zjišťování, nápadů a všeho toho okolo. ČR, nebo EU? Něco se zrealizovat dalo, jiné ne. Třeba takové obytné auto bylo trochu drahé a už vyprodané. Křídové spreje na pomalování auta nebyly díky Covidu skladem atd. Udělal jsem mapu se 41 místy, které se dětem budou určitě líbit.
Stavba postele
Pojedeme Drobkem. Koukal jsem na nápady, jak udělat postel do auta. Kreslil, přemýšlel, mlžil před dětmi. V červu jsem se dal do díla. Dřevo, lepidlo, pila, koberec, matrace… Víkend před odjezdem bylo hotovo. Museli jsme to vyzkoušet a tak jsme víkend před odjezdem jeli na Ondřejník. Noc byla super, postel vydržela, je skvělá a nám se to líbilo.
Přípravy
Jelikož plán byl tajný, bylo potřeba se domluvit s maminkou, babičkou a tetou. Děti jsem dal babičce na zahradu, abych mohl sbalit věci. Vařič, stůl, deky, polštáře, vodu na vaření, jídlo, opalovací krémy, plavky, oblečení, pálky, míč, karty, na auto hodil rakev atd.
Přišel den Dé. Byla sobota, 3.7.2021 odpoledne. Zavolal jsem dětem ať se kouknou na ten klip. A po chvilce ještě jednou s tím, jestli chtějí něco takového zažít. A jestli jo tak ať jsou za 10 minut u auta, protože začaly prázdniny a my jedééééém…
Trip
Vyjeli jsme z Těrlicka, první zastávka byla ve Frýdlantu a děti pak chtěly na Bílou. No proč ne. Vždyť je to pro ně. První noc v autě pod nějakou sjezdovkou u lesa. Pak už to byl mazec. Koupání ve 3 zatopených lomech, lodičky, raft, návštěvy u rodiny a známých, hry, společné vaření na ohni, opékání buřtů, piečoky, spaní na rozhlednách, v teepee, chatce, zámky, jeskyně, kempy… Jednou se Niki ptala, jestli dnes vybírá aktivity ona. „No jo, dnes je tvůj den.“ „Tak já nechci na Sněžku, ale tam, na tu Stezku v oblacích.“ Takže brzda, blinkr, otočka…
Pojmenování
Během cesty jsme naše „to“ pojmenovali. Od teď máme Family Road Trip. Taky jsme si dali pár pravidel. Každý den vybírá aktivity jeden z nás. Budeme veselí, nadšení, všechno je dovoleno. A k tomu jsme onu písničku, díky které to všechno začalo, pojali jako takovou FRTovou píseň. Každý den jsme si ji pouštěli v autě.
Určitě ne poslední
FRT se zařadilo na úplně první příčku ze všech dovolených. Ještě jsme ani nepřijeli a děti se už ptaly na FRT II.
Cože? FRT II? No… No proč ne? Jasně! A uděláme ho ještě lepší!
Za 16 dnů jsme ujeli 2400km, z toho několik dnů jsme měli ještě Klárku. Bylo to boží, bylo to super.
FRT II Sea
Byl 2. týden v září a já neměl nic vymyšleno. Kruci. Nesmím je zklamat! Věděl jsem, že děti by chtěly k moři. Takže když, tak pořádně a se vším. Díval jsem se po Egyptě, kvůli šnorchlování. Moc by se jim to líbilo. Jenže jsem zjistil, že nemám pas. Smůla. Co teď? Na víkend jsme byli v přírodě, pod širákem. Jen tak my 3 a pes. Bylo to super. A tak jsem řešil každý víkend v září v přírodě. Pokaždé jinde a pokaždé trochu jinak. No, byl jsem zoufalý. Naposledy jsem otevřel web cestovky a bác! Bylo to tu. Řecko, Rhodos, all inclusive, 7 nocí, odlet za 2 dny z Ostravy. No bomba!
Babička
Hned jsem volal babičce, jestli má něco neodkladného na příští týden. Chtěl jsem jí udělat trochu radost a vzít ji s námi. Zaslouží si to. Neměla nic. Super, takže si nic neplánuj, bal se, za 2 dny nám to letí. Chtěla pár podrobností a bylo vyřešeno.
Přípravy
Honem objednat, vyplnit poukazy, zaplatit, zařídit dovolenou v práci, děti omluvit ze školy, domluvit maminku a tetu na krytí FRT, sbalit, vyměnit peníze, koupit brýle, šnorchly a ploutve, bez toho jet nemůžeme. Udělat knížečky s FRT II a FRT III…
Utajení
Potřeboval jsem děti dostat na letiště. A tak jsem vymyslel, že babička jede s kamarádkami a my ji odvezeme na letiště. Nebylo by to poprvé. Naštěstí děti souhlasily a chtěly se přidat. Uff. Kdyby řekly ne, tak nevím, jak bych to uhrál. Jelikož se Štěpánova paní učitelka prořekla, že je na týden omluvený ze školy, musel jsem improvizovat. S maminkou jsem se domluvil, že vyjede 15 minut po nás a doveze nám kufry. Když jsme přijeli pro babičku, děti viděly, že kufr auta je prázdný. Myslím, že Štěpka tušil a určitě i doufal, ale teď mu bylo jasno, že se nic konat nebude. Hihi.
Úžasná náhoda
Když jsme přijeli na letiště, děti obdivovaly letadla. Babička si „stěžovala“, že ty její kamarádky tady stále nejsou. Po chvíli náhodou přijela maminka, protože se chtěla rozloučit s babičkou a prý jela kolem. Ta je skvělá že? Niki pobíhala chvíli sem, pak zase tam, všechno chtěla vysvětlit a ptala se, kdy taky někam poletíme. Při povídání po mě Štěpka chtěl, abych mu slíbil, že taky poletíme. Někdy. No… No… Tak jo. Někdy jo. Ani netušil, že to letadlo, na které se dívá, je naše. Bylo to moc hezké a úplně mě to zahřálo u srdce. Tohle byl jeden z nejhezčích momentů celého FRT.
Slzičky štěstí
Už jsem je nechtěl napínat a dal jsem oběma knížečky. Na pár stranách bylo napsáno, že FRT II právě začíná. Že potřebují pas, šnorchl, brýle a ploutve, protože FRT II je v Řecku. Pak už tam byl obrázek letadla a místo, kam letíme. Štěpán to přečetl hned a snažil se neuronit slzu. Ale já ji viděl. Byla tam! Byl nadšený i dojatý zároveň a schovával se za maminku, aby to nebylo vidět. Niki to čtení trvalo déle a postupně se jí úsměv a zvědavost měnila v nadšení a pláč. Byla to moc hezké. Oběma se splnilo něco, co si už dlouho přáli. Už pár let jsme u moře nebyli a teď je to tu. Takže pro bágly k mamince do auta, ano, náhodou má v kufru naše kufry. Ta to asi tušila…
FRT II
Ubytovali jsme se v 1 ráno a hned šli hledat moře. Chvíli na to jsme si už máchali nohy v moři. Ve 3 jsme byli zpět a šli spát. Měli jsme krásné ubytování, skvělou restauraci se spoustou jídla, bazén, kousek 2 pláže, nádherné počasí a vůbec všechno. Se Štěpkou jsme chodili ráno na snídani, pak se potápět a pak s ostatními na snídani ještě jednou. Večeře byla podobná. Každý den jsme se potápěli, šnorchlovali u skal, hrávali jsme pinec, kulečník, karty, Niki si ve městě nechala uplést copánky, Štěpánek spíše šetřil. Nice jsme koupili šnorchlovací masku, aby měla stejnou jako my. Každý den jsme babičce říkali, že ji máme rádi a že je to moře má jako poděkování. Bylo to super.
FRT III Game
Téma na FRT III mě napadlo pár minut po zaplacení FRT II. Tak nějak to ze mě všechno spadlo, byl jsem plný adrenalinu a měl jsem chuť vymýšlet další bejkárny. A tak jsem přemýšlel, co by mohlo být dál. Napadlo mě to hned. Bude to HRA. Děti si zahrají, bude je to bavit s trochu adrenalinu a bude to reálném životě.
Nápad
3. ročník byl na vymýšlení dost složitý. Ne kvůli chybějícím nápadům, ba naopak. Tentokrát jich bylo až moc. Trip skrz 12 států a 5.000 km v Evropě, letadlem po hlavních městech v Evropě, rafty v Alpách, zážitkové ubytování v ČR (hausbót, ve stromech, v oboře mezi zvířaty, maringotka v lese atd.)… Nakonec to vyhrálo Slovensko a pár splněných přání.
Mimochodem, 3 dny před začátkem FRT III, se mě Niki ptala, jestli už mám vymyšlené FRT IV, protože FRT III jsem tou dobou už vymyšlené měl. Nemám Dupenko.
Game
Byla to hra. Na Žluťáscích byly QR kódy a na webu instrukce a úkoly. Bylo to fajn. Začalo to hledáním žluťásků několik měsíců před začátkem FRT. Ti navydly děti na vlak, protože jeli sami až na Girov. Tam za námi přijela maminka s Gerdou, babička i teta. Děti rozdělávali oheň křesadlem, vařili oběd, vyráběli ptačí budky, šli jsme na rozhlednu Velkou Čantoryi… Pak Malá Fatra a Jánošíkovy diery, Velká Fatra a celý den na Ferratách na Skalce. Pak na pár dnů Drábsko a farma Marekov Dvor s koňmi. A nakonec Vysoké Tatry. 50km na kolech, lanovky, zubačka, letadlo… A pak domů.
Očekávání
Občas se stane, že se snažíme něco přivést k takové dokonalosti, až to zkrachuje. Duch FRT se vytratil 3. den, kdy jsem pro záchranu „aspoň něčeho“, musel prozradit vše, co je v plánu. Najednou se z FRT stala prostě dovolená. Už tomu chybělo to napětí, jiskra, hra, všechno to, o co jsem se měsíce snažil. Mrzí mě to. Moc.
Budoucnost
FRT se změní. Bude méně nákladné, méně zážitkové, na kratší dobu a jen s těmi, kteří se budou těšit, nebudou to kazit a vydží celé FRT bez telefonu a sluchátek.
Jo a nově bude FRT i pro mě. Doteď totiž bylo jen pro děti.
FRT IV Part
Včera, 3 dny před začátkem FRT III, mi Niki dala otázku. „Tati, už máš vymyšlené FRT IV?
Chtěla bych FRT IV rozdělit na více menších FRT.“
I. část TRIP
Byli jsme na Rhodosu. Hned po příjezdu jsme si vyzvedli auto a pomohli jedné rodince, co si nechali řidičáky v autě ve Vídni. Chvíli to díky tomu vypadalo, že nemáme kde spát, ale pánové v místní restauraci věděli, kam zavolat. Noc byla v luxusím apartmánu na skále. Z rodinky se vyklubali super parťáci. Viki a Niki si sedly a už se od sebe nehly. Společně jsme projeli ostrov, jeli jsme lodí, byli v ZOO, krmili lemury a pštrosy, koukali po památkách a koupali se na několika plážích. Dokonce jsme našli tu naši minulou. Vzájemně jsme si dělali společnost. Rhodos je moc krásný a pro cestovatele strašně lehký. Když jsme se koupali v moři, doma škrábali námrazu z aut. TRIP na vlastní pěst nás chytil. A dost.
II. část potápění
Tak už máme za sebou i drouhou část. Byli jsme v Egyptě. A nebylo by to FRT, kdybychom nezažili něco adrenalinového. Byli jsme se potápět. Celý den na lodi a 2 ponory u korálového útesu. Bylo to super. Hromada ryb, některé černé, jiné duhové, velké i malé, miliony barevných korálů, bylo to super. Teda až na tu loď. No a pak si nikča vybrala plavání s delfíny. To byl kratší výlet ale taky úžasný. 2 delfíni vycvičení na lusknutí prstu. Byli lepší, než policejní psi. Povozili nás na zádech i na břiše, dali nám pusu, tulili se k nám… Bylo to boží. Mají takovou zvláštní kůži. Vůbec nejsou slizcí, nesmrdí, jsou boží. 🙂 Kousek od pláže jsme měli vrak lodi s hromadou života. Ryby, korály, parádní šnorchlování. Bylo to prostě prima.
FRT V Family
Toto FRT si vymyslela Niki. Chce navštívit celou rodinu. Ptal jsem se, jestli to myslí vážně, protože sestřenice bydlí trochu z ruky. Myslí. Takže příští rok jedem do Přerova, Zvonovic, Holubic, Prahy, Chomutova a Cutigliana.
Žádné FRT by nebylo, kdyby nebylo lidí okolo mě.
Děkuji Kateřině, protože nevědomky odstrartovala něco, co v mnohém přerostlo její i mou původní myšlenku.
Děkuji mamince dětí. Drží se mnou basu, podporuje mě a občas kujeme pikle spolu.
Děkuji babičce. Díky ní mám možnost skrývání všech těch příprav před dětmi.
Děkuji tetě. Místy si vyžere práci navíc, protože jsme pryč.
A děkuji dětem. Jsou skvělí a nadšení ze všeho, co pro ně vymyslím. Bez nich by FRT nemělo smysl.
